Vlastník komínového tělesa – kontrola a revize

zdroj: Mgr. Adriana Kvítková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Při kontrolách spalinových cest od plynových spotřebičů v domech SVJ se reviznímu technikovi nedaří vždy sehnat všechny vlastníky jednotek. Komínová tělesa jsou ovšem společnou částí budovy, napojení od spotřebiče do komínového tělesa chápeme jako majetek vlastníka jednotky?

1) Chápeme toto napojení za vlastnictví k jednotce správně?

2) Aby byla naplněna ,,litera zákona“ máme nabídku od revizního technika že provede ze střechy kontrolu průchodnosti komínového tělesa BEZ napojení spotřebiče. Stačí toto, aby SVJ provedlo pravidelnou kontrolu 1x za rok společné části domu – komína? Protože pokud někdo nezpřístupní byt, jak jinak toto provést?

Odpověď:

Pro jednoznačné určení, zda-li jsou komínová tělesa společnou částí domu bych doporučila nahlédnout do prohlášení vlastníka. Ač komíny jako stavební konstrukce v celé své stavební délce jsou pravidelně společnými částmi domu, za což je označuje i nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, je možné, že prohlášení vlastníka budovy učiněné do 31. 12. 2013 dle předchozí právní úpravy, tj. dle ust. § 4 odst. 2 písm. c) zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, hovoří jinak. Pokud v prohlášení vlastníka budovy není uvedeno, zda-li jsou komíny společnou částí domu, je možné vzít jako určité vodítko využitelnost dané věci, tedy jestli určitá věc jako celek (např. potrubí pro rozvod vody) či část věci v místě, které je sporné (např. ventil pro odvzdušnění), slouží ke společnému užívání více (všem) bytovým (nebytovým) jednotkám či jen jedné jednotce. Napojení od spotřebiče do komínového tělesa bude nicméně nepochybně vlastnictvím vlastníka jednotky, ledaže by prohlášení vlastníka určilo jinak.

Co se týče samotné revize a neumožnění vstupu do bytu za tímto účelem vlastníky bytů, ponechávám technické provedení na revizním technikovi, který za revizi odpovídá a pokud je možné provést revizi bez napojení spotřebiče ze střechy, je to samozřejmě vítané řešení. Nicméně občanský zákoník na tuto situaci rovněž pamatuje, a to v ust. § 1183 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), dle kterého je vlastník jednotky povinen umožnit přístup do bytu nebo ke společným částem, které slouží jeho výlučnému užívání, nejen v případech, kdy bylo řádně rozhodnuto o údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku ve smyslu ale také pro ověření, zda vlastníkem prováděné stavební úpravy jeho bytu neohrožují, nepoškozují nebo nemění společné části. Totéž platí i pro umístění, údržbu a kontrolu zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií. Z uvedené ustanovení občanského zákoníku jasně vyplývá, že vlastník je povinen svou jednotku zpřístupnit za účelem revize komína či plynových spotřebičů a pokud přesto odmítá svou jednotku zpřístupnit, jedná protiprávně a společenství vlastníků jednotek tak může celou věc řešit soudně. Tedy postup společenství vlastníků by měl být následovný – zaslání písemné výzvy doporučeným dopisem vlastníkovi jednotky k umožnění přístupu do jednotky, přičemž v dopise doporučuji uvést, že vlastník, který neumožní přístup do bytu za účelem revize plynových spotřebičů a spalinových cest postupuje protiprávně, a tudíž odpovídá společenství za škodu, kterou mu tím způsobí (např. škoda na společných částech domu způsobenou vadou kotle či komína apod.).

Opět k požární bezpečnosti instalací spalinových cest

K napsání příspěvku nás inspirovalo několik skutečností:

  1. Projektanti v projektech ve většině případů tuto otázku opomíjejí respektive ji v projektu požárně bezpečnostního řešení stavby(PBŘ) odbydou několika větami s odkazem na kominické normy.
  2. Stavební firmy (včetně instalaterských) nemají dostatečné znalosti kominických norem a norem požární bezpečnosti a detaliy řeší teprve na stavbě bez předchozího projednání s kominíky. Mnohdy jsou však překvapeny,že revizní technik spalinových cest jim odmítá revizní zprávu vydat.
  3. Bohorovnost některých revizních techniků spalinových cest potažmo kominíků, se kterou přehližejí riziko právní a peněžní odpovědnosti za svá nesprávná řešení. Soudních řešení je celá řada s finančními dopady a mělo by to být pro ně varováním.
  4. Revizní technici spalinových cest nemohou nahrazovat a dodatečně projekčně zpracovávat požárně bezpečnostní řešení stavby-na to nemají vzdělání ani projekční kapacity. Toto mají řešit autorizovaní projektanti pro příslušnou oblast se znalostí již vypracovaných systémových řešení.
  5. Značná část investorů-stavebníků řeší stavbu svépomocí. Bez znalosti a respektování norem a hlavně s tendencí k výběru nejlevnějších řešení. Revizní technik spalinových cest je pak poptáván s cílem,aby stavbu systémem „dodělej doma“ legalizoval.
  6. Revizní technici spalinových cest posuzují spalinové cesty především z hlediska požární bezpečnosti -provedení stavebních konstrukcí – prostupy požárně dělicími konstrukcemi.

Požadavky na prostupy požárně dělicími konstrukcemi jsou součástí požadavků na stavební konstrukce. Jsou obsaženy v ČSN kodexu norem požární bezpečnosti staveb.

Zvládnou kominíci řešení následujících požadavků ?

Provedení stavebních konstrukcí – prostupy požárně dělicími konstrukcemi

Integrace a bezpečnost komínových systémů v moderních stavbách

Závěrečná-zpráva

 

Některá technická řešení :

šachty a průchodky

požární bezpečnost-prostupy

bezpečné prostupy spalinových cest

 

Osvědčení kvality členů Společenstva kominíků ČR

zdroj: tzb-info

Cílem působení HKČR a u ní začleněných profesních společenstev je, aby poskytované výrobky a služby byly ve všech odvětvích bezpečné a kvalitní. Proto HKČR podporuje své členy, aby při své podnikatelské činnosti využívali technické normy, pravidla praxe – technická pravidla, aby měli zavedeny systémy řízení kvality a systémy řízení výroby, dodržovali etický kodex HKČR a svých společenstev a, samozřejmě, postupovali v souladu s obecně závaznými právními a jinými předpisy.

Všeobecně zákazníci vítají jakékoliv iniciativy profesních společenstev, které jim umožní získat informace o tom, který živnostník (podnikatel) splňuje odborná kritéria, podepsal etický kodex, pravidelně se vzdělává a totéž umožňuje svým zaměstnancům apod. Kromě webových stránek některých profesních společenstev, které tyto informace se souhlasem svých členů zveřejňují, šíří se v mediálním prostoru spousta dalších „ověřených seznamů“, které však slouží k výdělečné činnosti jejich tvůrců. Z toho potom samozřejmě vyplývá, že umístění na předních místech v seznamu není dáno kvalitou poskytované služby, či vyráběného výrobku, ale výší poplatku za prezentaci firmy na portále.

O pořadí v seznamu nerozhoduje výše poplatku

Z uvedených důvodů již některá společenstva začleněná v HKČR zveřejňují podle předem stanovených pravidel seznamy svých členů, u kterých jsou schopna a ochotna garantovat jejich kvalitu, odbornost i poctivost. Aby Autorizovaná společenstva začleněná v Hospodářské komoře ČR (dále jen AŽS) mohla tento systém „posunout“ na další úroveň, vznikl v Sekci kvality HKČR další materiál, podporující kvalitu podnikání s názvem „Metodika pro tvorbu pravidel osvědčování kvality členů“.

Cílem metodiky je sjednocení přístupu jednotlivých AŽS k poskytování záruk za své členy. V případě, že AŽS bude provádět osvědčování odbornosti a způsobilosti svých členů podle pravidel vypracovaných v souladu s touto metodikou (případně svá stávající pravidla této metodice přizpůsobí), bude oprávněno využívat při ověřování kvality svých členů logo HKČR s připojeným textem – „Osvědčení kvality bylo provedeno v souladu se schválenou metodikou Hospodářské komory ČR“.

Společenstvo kominíků ČR se k tomuto systému osvědčování kvality svých členů, jako jedno z prvních přihlásilo. Byl zpracován a Radou SKČR schválen materiál „Pravidla pro osvědčování kvality podnikání členů SKČR“, který byl předložen Sekci kvality HKČR ke schválení.

POVINNOSTI ŽADATELE O „OSVĚDČENÍ“

Předložit Komisi pro osvědčování kvality členů (dále jen „Komise“) následující podklady a plnit následující požadavky:

  1. Živnostenský list v oboru kominictví, případně výpis z obchodníku rejstříku
  2. Podepsaný etický kodex SKČR
  3. Výpis rozsahu prováděných činností (výroba, stavební činnost – vložkování a stavba komínů, kominické práce)
  4. Zprávy z provedených čištění a kontrol spalinových cest
  5. Zprávy z provedených revizí spalinových cest
  6. Příklad dokumentace pořizovaná při provádění stavební činnosti
  7. Doklady o systému řízení a udržování odbornosti pracovníků provádějících kominické práce
  8. Doklady o dosaženém vzdělání
  9. Doklady o účasti žadatele a zaměstnanců v systému celoživotního vzdělávání SKČR
  10. Doklady o certifikaci výrobků (služeb)
  11. Seznam používaných pracovních pomůcek, měřících přístrojů apod.
  12. Účast žadatele v systému hlášení závad spalinových cest „Statistika závad“

V případě, že některé z požadovaných dokumentů žadatel nepředloží, bude z procesu osvědčování kvality vyřazen.

Všechny podklady předávané žadatelem komisi mají charakter důvěrný a jsou s nimi obeznámeni pouze členové komise

KOMISE PRO OSVĚDČOVÁNÍ KVALITY ČLENŮ SKČR

Komise je složena z předsedy (dále jen „předseda“) a dalších dvou členů. Předsedu komise volí komise ze svého středu. Kandidáta na předsedu může navrhnout každý člen komise. Předseda je zvolen, pokud obdrží nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů komise, obdobným způsobem může komise předsedu odvolat. Členové komise jsou: Viceprezident SKČR, Předseda Znalecké a rozhodčí komise SKČR a Cechmistr cechu, kterého je žadatel o osvědčení členem.

Osvědčení má platnost 3 roky, poté může žadatel požádat o jeho prodloužení na další období. Aktuální seznam držitelů „Osvědčení“ bude zveřejněn na webových stránkách SKČR.

Autor:
Ing. Jaroslav Schön, Místopředseda Sekce kvality a člen představenstva HKČR, prezident Společenstva kominíků ČR, Kominické služby Přerov

Kontroly komínů – letáčkové akce

Hrušovany u Brna

V obci se opět objevily letáčky… Nic proti konkurenci – 3 mladí kluci od Olomouce a Uničova – konkurence je zdravá. Ale…

Když se podíváte na stránky firmy – nikde ani zmínka o nějakých certifikátech a oprávněních….

Inzerován prodej a montáž plynových kotlů – pokud vím tak k montáži kotlů je nutné speciální oprávnění od Technické inspekce ČR – záleží tedy na objednatelích k čemu se rozhodnou.

Odpojování plynových kotlů podle koncentrace oxidu uhelnatého v místnosti

zdroj : tzb-info

Od 1. října 2017 je účinná změna normy Z2 ČSN 06 0310 Tepelné soustavy v budovách – Projektování a montáž. Nově byl doplněn článek o povinnosti přiřadit ke kotlům spalujícím plynná paliva v provedení B o celkovém příkonu do 50 kW zařízení, která signalizují poruchu a odstaví kotle z provozu při situacích vyjmenovaných v textu a upřesněných v příslušných poznámkách pod čarou. Toto ustanovení vyvolává otázky, proč bylo do normy přidáno a jak se s ním vypořádat.


© Fotolia.com

Od 1. října 2017 je účinná změna normy Z2 ČSN 06 0310 Tepelné soustavy v budovách – Projektování a montáž, viz například článek Přehled nových ČSN v oboru vytápění a příprava teplé vody (září a říjen 2017). Tato změna nahrazuje změnu ČSN 06 0310/Z1 ze září 2015. Nově je součástí normy, mimo jiné, upravené ustanovení týkající se instalace zařízení, které signalizuje poruchu a odstaví zařízení z provozu při konkrétních situacích vyjmenovaných v textu, požadovaným vybavením kotelen (dříve se požadovalo pro zdroje tepla a úpravny parametrů o celkovém výkonu nad 24 kW – u menších zařízení se toto zařízení doporučovalo). Nově byl doplněn článek o povinnosti přiřadit ke kotlům spalujícím plynná paliva v provedení B o celkovém příkonu do 50 kW zařízení, která signalizují poruchu a odstaví kotle z provozu při situacích vyjmenovaných v textu a upřesněných v příslušných poznámkách pod čarou. Toto ustanovení vyvolává otázky, proč bylo do normy přidáno a jak se s ním vypořádat. Požádal jsem proto Český plynárenský svaz, zda by pro TZB-info mohl zpracovat své stanovisko ke uvedené změně. Stanovisko České plynárenského svaz nelze chápat jako právně závazný dokument. Ovšem ve smyslu zásady používat metody odpovídající správné praxi a na technické úrovni, které je běžně dostupná, plní důležitou podpůrnou informační roli. Minimálně v tom, že je veřejně prezentováno a nikdo se nerespektováním doporučení v něm uvedených nemůže vyvinit, pokud by svým jednáním způsobil škodu.

V průvodním dopise ke stanovisku bylo uvedeno: „ČPS není Centrem technické normalizace, které má tuto oblast/tuto normu ve své kompetenci, nicméně na nejbližším jednání TNK 93 bude náš zástupce tuto problematiku diskutovat s cílem, pokusit se danou problematiku vyjasnit a požádá o zpracování výkladu tohoto problému.“

Stanovisko ČPS k odpojování plynových kotlů podle koncentrace oxidu uhelnatého v místnosti

1.Obecně

V čl. 6.6.6 Změny 2 ČSN 06 0310 je uvedeno:
Ke kotlům spalujícím plynná paliva v provedení B o celkovém příkonu do 50 kW musí být přiřazena následující zařízení, která jednak signalizují poruchu, jednak odstaví kotle z provozu při:
a) výskytu CO v prostoru nad přípustnou koncentraci1);
b) překročení nejvyšší dovolené teploty teplonosné a ohřívané látky2);
c) podkročení nejnižší přípustné hladiny vody v kotli umístěném v horní části soustavy.
Po odstavení kotlů z provozu se opětovné uvedení do provozu provede až vědomým zásahem obsluhy.
Signál o poruchových stavech může být společný a musí být okamžitě předáván obsluze nebo dozoru.

Odkaz 1) pod čarou zní:
U zdrojů tepla na pevná paliva o výkonu 10 kW až 50 kW, ve kterých je zabudován a provozován teplovodní výměník tepla napojený na teplovodní tepelnou soustavu, se instaluje snímač koncentrace CO do prostoru, kde je osazen zdroj tepla. Snímač se napojuje na signalizační zařízení umístěné před vstupem do tohoto prostoru.

V rámci konzultace nám zpracovatel této Změny 2 normy sdělil, že povinnost umístění detektorů CO u spotřebičů v provedení B do 50 kW bylo v připomínkovém řízení důrazně požadováno Ministerstvem zdravotnictví. S ohledem na časté případy otrav při provozu spotřebiče v provedení B většina připomínkujících požadovala tuto povinnost, která již platí pro všechny typy kotelen, rozšířit i pro spotřebiče do 50 kW. Před vydáním této Změny 2 zastával ČPS názor, že instalace detektorů by měla být pouze doporučována, a to v případech, kde není např. zajištěno bezpečné a dostatečné větrání a výměna vzduchu (např. u některých bytů v bytových domech). Umístění spotřebiče v provedení B do 50 kW, např. ve sklepě rodinného domku se zajištěním trvalého větrání (např. otevřením sklepního okna), postrádá požadavek instalace detektoru CO na účelnosti. Nicméně i v tomto případě, pro splnění požadavků Změny 2 ČSN 06 0310, je možno zvýšit bezpečnost provozu např. instalací detektoru CO ve směru možného průniku spalin do obývacích místností rodinného domku.

2.Konkrétně

Od 9/2017 podle čl. 6.6.6 Změny 2 ČSN 06 0310 musí být ke kotlům i do 50 kW přiřazena zařízení signalizující poruchu a odstavující kotel z provozu např. při výskytu CO v prostorech nad přípustnou koncentraci. Protože plynové spotřebiče, resp. kotle se vyrábějí podle výrobkových evropských norem a zmiňovaná ČSN 06 0310 je normou pro projektování a montáž tepelných soustav, resp. pro instalaci, nedá se předpokládat, že předmětné zabezpečovací zařízení výskytu CO bude součástí těchto kotlů. Proto umístění a způsob instalace zabezpečovacího zařízení výskytu CO musí být navržen v projektu podle specifických podmínek tepelné soustavy.

Zásadní problematika je v provázanosti detektorů CO se spotřebiči v provedení B. Detektory či snímače CO musí být v tomto případě více sofistikovanější než jsou běžné autonomní detektory (indikující CO se zvukovou a akustickou signalizací – bez výstupu odstavující spotřebič z provozu). Pro detekci CO, podle ČSN EN 50292 ed. 2, ČSN EN 60079-29-2, ČSN EN 50244 ed. 2 a přiměřeně podle TPG 938 01, je nutné použít detektory či detekční systémy typu A, neboť detekční systémy typu B nesplňují požadavky ČSN 06 0310.

3.Závěr

Nejjednodušší a nejběžnější instalace detekčního systému typu A s provázaností na plynový spotřebič, resp. kotel, je instalace detektoru či snímače na přívodu elektrické energie, kde v případě detekce nepřípustné koncentrace CO el. stykač či relé odpojí kotel od přívodu elektrické energie. Detekční systém lze navrhovat podle ČSN EN 50292 ed. 2, ČSN EN 60079-29-2, ČSN EN 50244 ed. 2 a přiměřeně podle TPG 938 01.

Nicméně v praxi existují názory, že ČSN 06 0310 i její Změna 2 je v rozporu s ČSN EN 12828+A1 a technická řešení navržená v tomto stanovisku v předchozím bodě 2, jsou nadbytečná. K tomuto tvrzení nasvědčuje poněkud neobratná formulace zpracovatelů ČSN 06 0310, uvedená v předmětu normy, citujeme: „Pro navrhování teplovodních tepelných soustav platí ČSN EN 12828.“ Pokud by v předmětu ČSN 06 0310 bylo uvedeno, např.: „Tato norma se používá společně s ČSN EN 12828 a její požadavky dále doplňuje“ nebylo by pochybu, že ČSN 06 0310 plní funkci doplňkové/zbytkové normy a všechny její požadavky by musely být plněny. Takto však mohou vznikat u ČSN 06 0310 pochybnosti, zda platí pro navrhování a instalaci teplovodní tepelné soustavy.

Při návrhu teplovodní soustavy v budovách doporučujeme projektantům postupovat podle ČSN EN 12828+A1 a ČSN 06 0310, Změny 2, která podle našeho názoru doplňuje požadavky stanovené v této evropské normě, nebo lze předmětnou problematiku konzultovat s odborníky topenářského oboru, kteří se sdružují v CTI případně ČSTZ.

Doplněk redaktora:

Skutečnost, že se v současné době zájem provozovatelů plynových kotlů razantním způsobem přiklání k přechodu na kondenzační kotle, které jsou typu C, tedy uzavřené vůči prostředí v místnosti jak z hlediska nasávání spalovacího vzduchu z venkovního prostředí do kotle, tak z hlediska odvodu spalin spalinovou cestou do venkovního prostředí, je příslibem, že otrav oxidem uhelnatým bude ubývat, bude jim technicky zabráněno i bez doplňkových opatření.

Impulsem ke zpracování tohoto článku byl skutečný dotaz od projektanta z praxe. Nejde tedy o imaginární, vymyšlený případ.

Principiálně lze kotel typu C instalovat i jako typ B například tím, že se přívod spalovacího vzduchu ponechá z místnosti. Mohly by to být případy záměn atmosférických kotlů, nebo když předchozí plynový kotel B byl typu turbo, tedy s ventilátorem a spaliny byly z kotle odváděny trubkou o malém průměru, typicky 80 mm a vzduch byl nasáván z místnosti. A to v případech, kdy investor nechce řešit zřízení odvodu spalin a přívodem vzduchu souosým, axiálním, potrubím nebo nechce vyvést samostatný přívod vzduchu například skrz nejbližší fasádu. Nutno však dodat, že takovým řešením si bude velmi škodit, byť bude pravděpodobně na vyšší technické úrovni než předchozí stav. V žádném případě by takové řešení nemělo být nabízeno. Navíc se velmi těžko bude prokazovat, že je ke kotli zajištěn bezproblémový přívod spalovacího vzduchu, pokud bude výpočet proveden skutečně svědomitě a vzaty v potaz těsnost oken i dveří.

Pokud se nemění stejný model kotle za stejný, tak legislativa vždy vyžaduje revizní zprávu spalinových cest. Navíc přechod na kondenzační kotel, který mění vlhkostní podmínky ve spalinové cestě, nelze provést bez ověření, že stávající spalinová cesta tomu odpovídá. I toto musí potvrdit revize spalinové cesty.