Co je co v krbech a kamnech? Slovníček pojmů – 1. část

zdroj: tzb-info,cech kamnářů,estav.cz

Mnozí lidé mají ve svých domovech a rekreačních objektech kamna nebo krb, mnozí reálně uvažují o jejich nákupu, další o nich zatím jen sní a ostatní o nich občas mluví. Abychom si správně rozuměli, musíme používat správná slova, pojmenování. A k tomu nám pomáhají odborné slovníky, a podobně i kamnářova abeceda, kterou zpracoval Cech kamnářů ČR. Kamnářova abeceda není příliš dlouhá, takže její přečtení nezabere moc času. O to více času může používání správných termínů ušetřit a přispět k odstranění případných nedorozumnění.
 
 

Sníte o pořádných kamnech, u nichž byste si vychutnávali teplo domova? Můžete začít se stavbou, ale ztrácíte se v pojmech? Naše abeceda vám udělá jasno, a ještě se leccos zajímavého dozvíte!

Atypická kamna – Postavit se dá leccos. Alternativní cesty kamnáře vždy přitahovaly a při dostatečně alternativní pořizovací ceně lze pro takové topidlo najít i investora. I v Čechách proto stojí kamna typu „Kuzněcov“, ve kterých je klasický tahový systém nahrazen komorami zvanými kalpaky. Velmi nízkými pořizovacími náklady lákají našince i principiálně geniální a jednoduchá „raketová kamna“. Legislativa však platí i pro tyto případy a alternativní záměr nemůže být sám o sobě důvodem pro nedodržování platných předpisů, norem a zákonů.

Bezroštové topeniště – Kromě kamen s popelníkem existují i ta bezroštová. Jejich dno je hlubší, není třeba z nich vynášet popel tak často a prohoří v nich i ten nejmenší uhlík, který by jinak propadl roštem, takže se množství popela snižuje.

Čištění – Kamna čistěte zásadně za studena. S prachem si poradí vysavač popela. Nečistoty pak ze zásobníku jednoduše vysypete do popelnice nebo ještě lépe na kompost – zelenina po něm poroste jako divá! Začouzené sklo dvířek někdo doporučuje čistit studeným popelem, ale pozor, může sklo poškrábat a udělat do něj rýhy, proto je lepší si pořídit speciální gel. Menší usazeniny odstraníte i obyčejnými novinami.

Dimenzování – Pokud chcete kamna používat jako hlavní zdroj tepla, je důležité, aby kamnář spočítal jejich výkon a správně je navrhl. Při tom bere v úvahu nejenom velikost a počet místností, ale také tepelnou ztrátu domu či chalupy, nadmořskou výšku a konkrétní umístění kamen. Správné tepelně technické dimenzování je spousta matematiky a fyziky a měla by ho provádět odborná kamnářská firma.

Emise – Každý, kdo topí v kamnech, by měl dbát na provoz šetrný k životnímu prostředí. Pokud vás zas až tak moc netrápí, co dýcháte, možná pro vás bude dostatečným argumentem to, že si spalováním nevhodného materiálu poničíte vlastní kamna. Dehet zanáší i komín a znehodnocuje sklo dvířek.

Firma – Výběr firmy, která vám kamna navrhne, postaví a bude se o ně správně starat, je zásadní. Podobně jako u ostatních řemesel platí: poptejte se mezi známými, dejte na doporučení, zajímejte se o reference. Firmy, specializované na stavbu kamen se sdružují v Cechu kamnářů – mapu s kontakty naleznete na str. 64.

Glazura – Nanáší se na pohledovou stranu kachle. Jde o směs křemičitanů, barvících oxidů a dalších složek, které společně ovlivňují barvu, lesk a tavnost. Na hliněný přežahnutý střep se nanáší v tekutém stavu a po roztavení v peci napevno sline s jeho povrchem. Glazura může být průhledná, poloprůhledná až neprůhledná, bezbarvá či barevná. Glazovaný povrch je hladký, tvrdý, snadno omyvatelný a méně zranitelný.

Hypokaust – Hypokaust je uzavřený teplovzdušný systém. Vzduch se zde používá jako médium pro přenos tepla na vzdálenou teplosměnnou plochu. Tento vzduch nepřichází do kontaktu se vzduchem v místnosti. Nedýcháme jej. Tedy jednodušeji: pomocí hypokaustu lze kachlová kamna rozšířit třeba do místnosti přes zeď či přes strop, aniž bychom tam museli stavět tahový systém.

Interval přikládání – Kamna mohou být stavěna buď „na těžko“, což v praxi znamená, že se do nich přikládá například jen ráno a večer, nebo „na lehko.“ Lehká kamna se sice rychle ohřejí, ale teplo drží kratší dobu. Těžká kamna se naopak nahřívají několik hodin a teplo potom drží velmi dlouho. Obecně lze říci, že pokud chcete kamna na chalupu, kam jezdíte jen na víkend, jsou vhodnější ta lehká, která ohřejí prostor téměř okamžitě. Do domu, kde topíte celou zimu, pak kamna těžká.

Kamnová vložka – Je to spotřebič určený k zabudování do akumulačních kamen. Umožňuje zpravidla spalovat velkou dávku paliva na jedno přiložení, asi 8–15 kg dřeva. Výstupní teplota spalin je až 900 °C a za vložku musí být osazen tahový systém.

Kachlové sporáky je možné uplatnit i v současné kuchyni

zdroj: estav.cz

Kachlový sporák, často chybně nazývaný laickou veřejností pecí, je dokonalé „univerzální“ topidlo, schopné poskytnout neocenitelné služby v kuchyni rekreačního, ale i moderního domu. Kachlové sporáky se opět dostávají do popředí zájmu stavebníků.

Kachlové sporáky je možné uplatnit i v současné kuchyni

Prohlédnout fotogalerii5 fotografií

Kachlový sporák nám umožní postarat se o naše žaludky i připravit si dostatečné množství teplé vody a ještě se ohřát v případě, kdy z různých důvodů selžou dodávky energií, na kterých je provoz dnešní domácnosti téměř vždy zcela závislý. Při vaření nebo pečení vzniká i dostatek tepla k vytopení místnosti. Navíc přítomnost sporáku, spalujícího místní dřevo, v domácnosti můžeme brát i jako významný nástroj pro nenásilnou environmentální výchovu celé rodiny.

Zdroj: archiv Cechu kamnářů ČR

Zdroj: archiv Cechu kamnářů ČR

Typy konstrukcí sporáků

Konstrukci sporáku lze do určité míry přizpůsobit prostorovým možnostem. V základním konstrukčním pojetí rozeznáváme sporák stolový a sporák s kobkou. U stolového sporáku je trouba vedle topeniště pod plotnou. Plotna sporáku tak vytváří rovnou plochu nad celým tělesem sporáku, a je tak i méně náročný na prostor. Sporák s kobkou nám dává možnost zabudovat jednu nebo dvě pečící trouby, kobka může být i nakoso v rohu místnosti a celkově je možné z tohoto typu sporáku udělat krásná kamna. Takto může v kuchyni vzniknout prvek, který z prostoru dělá útulné místo ke scházení rodiny u společných večeří nebo posezení s přáteli. Kachlový sporák bývá k vidění především v rekreačních objektech a venkovských staveních. Dalo by se říci, že do kuchyní v těchto obydlích téměř patří. Ovšem díky jeho univerzálnosti ho lze využít i v moderních domech.

Zdroj: archiv Cechu kamnářů ČR

(Ne)dostatek přiváděného vzduchu

V současném moderním domě se však významně změnily podmínky pro dostatečný přívod spalovacího vzduchu. Proto musíme počítat s tím, že vzduch přivedeme přes ventilaci oken nebo jinou cestou. Zejména je-li kuchyň vybavena odsavačem par, vysaje nám při nedostatečném přívodu vzduchu kromě par i spaliny z topeniště sporáku. To je nejenom nepříjemné, ale může to být i nebezpečné z hlediska nahromadění oxidu uhelnatého (CO). Proto je nutné posoudit, jsme-li za všech okolností schopni přivést ke sporáku dostatečné množství spalovacího vzduchu, který se u běžných sporáků do topeniště dostává přes popelníková dvířka a rošt.

Dnes již existují konstrukce sporáků s bezroštovým topeništěm. Tento typ topeniště umožňuje přívod externího spalovacího vzduchu, tak jak to známe u krbů nebo kachlových kamen. Tímto moderním bezroštovým topeništěm, které je běžně používáno u akumulačních kachlových kamen, vyřešíme jeden z možných problémů. Díky dokonalejší konstrukci topeniště získáme z hlediska parametrů daleko kvalitnější topidlo. Sníží se škodlivé emise a zvýší účinnost topidla. Spalinový tah lze před zaústěním do komína prodloužit, protože spaliny mají vyšší teplotu než u běžného malého roštového topeniště. Je tak možné vést tah prostupem zdí do druhé místnosti, kde nám kachlové těleso může pomáhat vytopit další místnost. Navíc moderní topeniště nám umožňuje částečně izolovat plotnu od vysoké teploty v topeništi, čímž snížíme okamžitý výkon sporáku do prostor kuchyně, dnes již většinou v dobře izolovaném domě. Vždy je nutné posoudit výkon sporáku k tepelné ztrátě místnosti.

Zdroj: archiv Cechu kamnářů ČR

Sporák v nízkoenergetických domech

V nízkoenergetických domech nám běžný sporák poskytne výkon i několikanásobně větší než je tepelná ztráta větší místnosti v největších mrazech. To je další skutečnost, kterou je nutné vzít v úvahu při rozhodování a posuzování vhodnosti kachlového sporáku do vaší kuchyně – riziko přetápění místnosti. Velkou úlohu, nakonec pro provoz každého topidla, sehrává kvalita a provedení komína. Ideální jsou moderní systémové komíny, které dobře fungují i v případě občasného zatápění a nehrozí zde nadměrné usazování sazí a dehtů. V současné kuchyni je výhodou, lze-li spaliny ze sporáku zaústit přímo z kobky do sopouchu komína. Vedení spalin ke komínu vnějším kouřovodem – rourou s klasickým „téčkem“ nad kamny není zrovna výhodou. Roura totiž do kuchyně opět předává teplo.

O kachlových kamnech a sporácích v nízkoenergetických objektech se dočtete podrobněji v samostatné kapitole tématu.

Je dobré mít na mysli, že to, co chalupář ocení, není dobré v kuchyni současného moderního domu. Při rozhodování, zda si kachlový sporák právě do vaší kuchyně pořídit, je nutná rada odborníka. Navzdory určitým provozním nevýhodám, je však sporák nepřekonatelné „univerzální“ topidlo. Jeho univerzálnost se vyvíjela staletí, a díky tomu nám je schopen poskytnout v kuchyni neocenitelné služby.

Design kamen a krbů má široké možnosti

zdroj: estav.cz

Pořízení individuálně stavěných kamen nebo krbu je nemalou investicí na mnoho let, proto by měl být každý detail designu topidla promyšlený. Na zákazníka přitom čeká nelehký úkol – vybrat si ze široké nabídky povrchových úprav topidla, glazur, vzorů i formátů kachlů, a na základě doporučení kamnáře pak vyřknout svou představu o vzhledu topidla, které je dominantním estetickým prvkem domácnosti.

Kachlové variace

Moderní keramika nabízí českým kamnářům použití velkoplošných kachlů a keramických desek s různými povrchovými vzory, desény a glazurami. Rozměrová škála vyráběných kachlů umožňuje i různé kombinace. Například na lavice a opěráky lze použít velkoplošnou keramiku a na ostatních částech mohou být použity kachle menších formátů.

Velkoplošná keramika je vhodná především do moderních interiérů. Při projektování individuálně stavěného topidla umožňuje kombinaci nejen formátů, ale také barev a odstínů. Zdroj: archiv Cechu kamnářů ČR

Není-li zákazník příznivcem ornamentiky, je možné zvolit kachle hladké nebo s jednoduchým vzorem. Naopak pro milovníky historizujícího a retro vzhledu kamen nabízejí výrobci kachloví tradiční vzory.

Historizující design působí luxusně. Nabízí několik variant obestavby, a to ve stylu empíru, baroka nebo secese. Jádro kamen a zejména topeniště je přitom postaveno podle nejnovějších poznatků. Zdroj: archiv Cechu kamnářů ČR

Nabídka kachlů je široká ve formátech, vzorech i glazurách; tuzemské keramičky nabízejí až 80 barevných odstínů glazur. Možná je i výroba naprosto originální keramiky vyloženě na přání zákazníka.

Designová kachlová kamna s atypicky uzpůsobeným ohništěm, na něž je možný pohled z haly i z obývacího pokoje. Unikátní točité schodiště je součástí kamen, přičemž každý schod je jeden samostatný kachel. Zdroj: archiv soukromého kamnáře

Omítané variace

Použití kachlů je jen jedním ze způsobů úpravy povrchové plochy topidla. Další možností je například omítka. Omítané plochy nemusí být pouze bílé, ale lze je tónovat do různých barev a odstínů, a tím je vhodně přizpůsobit interiéru. Velmi oblíbená je i kombinace omítaných ploch s kachlovými.

K dostání jsou nejrůznější keramické dekorace, které mohou ozdobit omítané plochy. Má-li zákazník tvůrčího ducha, může si odekorovat topidlo podle svého vkusu. A vytvořit tak vlastní umělecké dílo. Zdroj: archiv Cechu kamnářů ČR

Přírodní variace

V poslední době se začínají objevovat také kamna a sálavé krby, jejichž teplosměnnou plochu tvoří přírodní kámen. Žula, mramor nebo například pískovec mají vlastnosti vhodné i pro použití na plášť těchto sálavých topidel. Rovněž z hlediska designu splňuje přírodní kámen požadavky na moderní i tradiční styl bydlení. Povrchová úprava kamene nabízí mnoho variant s nevídaným výsledným efektem: broušené, leštěné, kartáčované, satén, antik, opalované, štokované, patinované a další.

Těleso horkovzdušného krbu propojené s televizní stěnou je obloženo kamenným obkladem. Římsa před ohništěm a ukončovací římsa jsou potaženy přírodním pískovcem. Krb tak tvoří dokonalou symbiózu s interiérem. Zdroj: archiv soukromého kamnáře

Materiálový sortiment tedy díky své rozmanitosti nelimituje potřebnou kreativitu při projektování designu topidla. Velkým pomocníkem při tvorbě vzhledu kamen a krbů je 3D vizualizace, která patří dnes již k běžnému standardu; většina kamnářských firem využívá kreslící programy pracující v konstrukčním a ve 3D režimu. Vizualizace slouží také pro vytvoření lepší představy zákazníka. Celkový design kamen je totiž výsledkem spolupráce kamnáře a zákazníka, při níž je potřeba se vzájemně respektovat a hledat řešení. Výsledkem je pak naprosto originální, individuálně stavěné topidlo, které je designovým skvostem obydlí.

Grilování s noblesou ve venkovní kuchyni

zdroj: estav.cz

Znáte to – jakmile je pár dní za sebou teplo, už aby byl venku gril a v lednici pár pořádných steaků, klobás a nějaká ta zelenina. Grilování je pro mnohé Čechy symbolem léta. Je to čas, kdy se žije, vaří a jí venku. A ti náročnější k tomu využívají venkovní kuchyň.

TIP: Grilování s noblesou ve venkovní kuchyni

Prohlédnout fotogalerii4 fotografie

Samozřejmě, že venkovní kuchyně nabízejí celou škálu „spotřebičů“, nejen gril, ale také sporák i s troubou, otevřený krb, pec na pečení vhodnou pro přípravu pizzy, chleba a masa, nebo dokonce i udírnu s komínem. Zkrátka vše, co vám nabízí kuchyně v domácnosti, i něco navíc. Je to de facto několik venkovních staveb sloučených do jednoho celku podle představ majitele. Kamnáři, kteří se specializují na stavbu kuchyní, potvrzují, že je to právě gril v různé podobě a velikostech, co nechybí prakticky v žádné venkovních kuchyní.

Venkovní kuchyň se hodí jak k modernímu, tak tradičnímu, třeba víkendovému bydlení. Také provedení kuchyně je totiž možné v klasickém i moderním pojetí. Lze použít celou škálu povrchových úprav, ať už se jedná o omítky, kachle, kámen nebo v třeba nerez. Obzvlášť pracovní plochy jsou často provedené v přírodním kameni, nejvíce v žule. Stejně jako v případě individuálně navržených a stavěných topidel, při stavbě venkovních kuchyní se téměř meze nekladou.

Pravda, venkovní kuchyň si nemůže pořídit úplně každý. Je to velmi náročná a pracná stavba, která klade nároky nejen na zručnost, ale také na teoretickou znalost kamnáře. Je zapotřebí mnoha komponentů, materiálu a dobře odvedené práce. Proto se cena stavby pohybuje v řádech sta tisíců korun. Pro toho, kdo si ji nemůže dovolit, jsou na trhu firmy prodávající komponenty ke stavbě venkovní kuchyně. Ačkoli k tomu často dají člověku i nějakou tu dobrou radu, je pravděpodobné, že výsledek stavby „svépomocí“ zkrátka nedosáhne výsledku, jako kdyby venkovní kuchyň stavěl profesionál kamnář. Řešením pak také může být slevit ze svých požadavků a nechat si od kamnáře postavit venkovní kuchyň v jednodušším provedení, tudíž o něco levněji, přesto účelnou. V takovém případě lze vybavení kuchyně doplnit zakoupením mobilního grilu nebo malé mobilní pizza pece. Ten fantastický požitek z místa pro užitek a odpočinek zároveň, na čerstvém vzduchu za hezkých i deštivých dní, je velkým lákadlem, který nutí člověka o pořízení si venkovní kuchyně alespoň přemýšlet.

Kombinace omítky, nerezu a dřeva

Výhody:

  • Několik praktických staveb pro přípravu pokrmů sloučených do jednoho estetického celku, který většinou bývá pýchou pána/paní domu
  • Příprava pokrmů a stravování na čerstvém vzduchu
  • V případě kuchyně kryté zastřešením možnost vařit a jíst venku i za špatného počasí

Nevýhody:

  • Vysoká pořizovací cena
  • Pokud není venkovní kuchyně zastřešená, je třeba ji zakrývat při nepřízni počasí, „zazimovat“ ji
  • V některých případech hrozí neshody se sousedy, pakliže venkovní kuchyň sousedí v bezprostřední blízkosti jejich pozemku

Technické vychytávky:

  • Foukání vzduchu pomocí ventilátoru pod gril. Díky tomu se gril zehřeje během několika málo minut, tudíž je téměř okamžitě provozuschopný.
  • Sporák může zároveň sloužit jako ohniště udírny.

Kamna do nízkoenergetických domů? Dobrá volba, ale pozor na správný typ

zdroj: estav.cz

Kamna a krby jsou vyhledávaným způsobem vytápění, ovšem majitelé nízkoenergetických objektů se někdy obávají, že by mohlo dojít k přehřívání místností, pokud by si pořídili právě kamna či krb. Akumulační kamna a sálavé krby mohou být dobrou volbou, která uživatelům nabídne pohodlnou obsluhu a příjemné teplo, musí být však odborně navržené a provedené.

Kamna do nízkoenergetických domů? Dobrá volba, ale pozor na správný typ

Plášť nízkoenergetických budov je konstruován tak, aby kladl vysoký odpor prostupu tepla, čímž se dosahuje nízké potřeby tepelné energie i nízké tepelné ztráty. Tepelná ztráta běžného obývacího pokoje nízkoenergetického rodinného domu (6 × 5 × 2,5 m) se pohybuje kolem necelé jedné kilowaty. Tyto velmi nízké hodnoty kamnáře staví před poněkud paradoxní problém: Co s teplem?

Měření v kalorimetrické komoře prokázalo, že jsou akumulační kamna vhodná do nízkoenergetických objektů. Potřebujeme-li výkon kamen ještě snížit, postačí prodloužit interval přikládání. Během měření byly porovnávány výkonové křivky teplovzdušných krbových kamen a těžkých individuálně stavěných kamen. Zdroj: Výzkumné energetické centrum při VŠB Ostrava

Při vysoké účinnosti současných topidel se získá z 1 kg dřeva zhruba 3,25 kWh tepelné energie. Pro hodinovou tepelnou dotaci výše zmíněné místnosti tedy plně postačí spálení 0,31 kg dřeva. Takto miniaturizovanou spalovací komoru však dnešní kamnařina zatím nezná. Běžná ohniště mívají optimální dávku paliva od 2,5 kg výše. Z toho vyplývá, že se v nízkoenergetickém prostředí musíme rozloučit se všemi přímotopnými zdroji, jako jsou například teplovzdušné krbové vložky, neboť při jejich okamžitém výkonu by uživatele „griloval“ několikanásobek tepla, než je pro pohodové bydlení potřeba.

Jediná rozumná cesta proto vede utlumením okamžitého výkonu a uložením přebytku tepelné energie zároveň s precizním dimenzováním všech funkčních částí topidla. Nezbytná je minimalizace prosklení, kterým proudí nemalý podíl do vytápěné prostory, a vyřešení způsobu uložení tepla, ať už do konstrukce kamen, vodního akumulátoru či vytápěním dalších prostor domu.

Modelový příklad provozu akumulačního topidla v číslech:

Dávka paliva na jednu periodu (12 hodin): 3,69 kg
Minimální akumulační hmotnost topidla: cca 400 kg
Velikost teplosměnných ploch s povrchovou teplotou 40 – 50°C: 1,5m×.
Poznámka: U hypokaustních staveb je vhodný až dvojnásobek velikosti teplosměnné plochy. Povrchová teplota se tak sníží na uživatelsky velmi příjemných 25 – 30°C.

Stačí zatopit jednou denně

Při tepelné ztrátě kolem jedné kilowaty a akumulaci 12 hodin lze již postavit spalovací komoru rozumných parametrů a následný akumulační korpus odpovídající výkonu ohniště. Standardní doba akumulace kamen je 10 – 12 hodin, nízkoenergetické prostředí však přímo podbízí myšlenku vyšší akumulační doby. Při zvýšení akumulační hmotnosti na dvojnásobek (v modelovém případě cca 800 kg) prodloužíme akumulační dobu (periodu přikládání) na velmi komfortních 24 hodin.

Při stejné velikosti plochy pláště se však musí zvýšit jeho tepelný odpor, což se řeší zvýšením tloušťky vyzdívky. U hypokaustů kamnáři zvyšují tloušťku stěny tahového systému, případně používají materiály s větší objemovou hmotností (tedy větší tepelnou kapacitou). Zde je třeba připomenout, že se zvyšující se akumulační schopností topidla vzrůstá i doba reakce při studeném startu. Proto je vhodné takováto topidla využívat výhradně pro trvalý provoz, kde naopak vysoká akumulace znamená stálý tepelný komfort.

Teplo lze uložit do vody

Ohněm uvolněnou tepelnou energii je rovněž možné využít tak, že ji uložíme do akumulační nádrže. Pokud je spalovací komora topidla konstruována tak, že větší část výkonu předává do vody, lze takto snížit okamžitý výkon do místnosti a zkrátit akumulační periodu. U takto konstruované teplovodní vložky je možné také počítat s o něco větším prosklením topeniště. V tomto případě je nutné vzít v úvahu komplex tepelných ztrát celého objektu a správně naladit redistribuci tepla oproti výkonu zdroje, tedy topidla. Ani vodní akumulační nádrž totiž nemá neomezenou kapacitu.

Kamna vytopí i více místnostní

Třetí možností, jak pracovat s uvolněným teplem, je jeho přímá distribuce do dalších vytápěných prostor pomocí hypokaustu, což je uzavřený teplovzdušný systém. Celková akumulační hmotnost může být buď soustředěna ve zdrojovém topidle, nebo jí lze rozdělit do jednotlivých tepelných výměníků ve vytápěných místnostech. Přes fakt, že hypokaust je do značné míry „samoregulační“, i zde pro kamnáře platí nutnost velmi pečlivého dimenzování jak celkového výkonu, tak jednotlivých tepelných výměníků. (Při sériovém zapojení se můžeme se samoregulací rozloučit.)

U sériových výrobků je nutné hlídat přehřívání

Na trhu se již začínají objevovat stavebnice, případně i celá hotová přenosná topidla, u kterých jejich výrobci respektují právě potřeby nízkoenergetických budov. Často se zde setkáváme s rozložením výkonu spalovací komory na dvě až tři po sobě jdoucí přiložení. Součet těchto dílčích výkonů pak naplní tepelnou kapacitu topidla, ale zároveň umožní prodloužit sledování ohně po celý večer. Je to podobný způsob, jakým řeší naše ČSN 734230 problematiku akumulačních krbů. Proto je zde nutné brát zřetel na výkon proudící sklem, aby nedocházelo k lokálnímu přetopení po dobu hoření.

Ve všech případech vytápění nízkoenergetických objektů lokálními topidly je nutné svěřit volbu topidla a jeho dimenzování renomovanému odborníkovi.

Tip:

Databázi profesionálních kamnářů sdružených v celostátní organizaci Cechu kamnářů ČR naleznete na webových stránkách www.cechkamnaru.cz.