Kontroly kotlů na pevná paliva – nový kotel až do 36 měsíců po instalaci

zdroj: tzb-info,Ing. Zdeněk Lyčka

Kdy se musí kontrolovat nový kotel na pevná paliva? Při instalaci a uvedení do provozu ne, lhůta je až do 36 měsíců po instalaci.

Každý kotel na pevná paliva musí podle zákona o ochraně ovzduší projít povinnou kontrolou technického stavu, pro kterou se bohužel vžil nesprávně výraz revize kotle. Kontrola již provozovaného kotle musí proběhnout 1 x za 36 měsíců, ovšem jak je tomu u nově instalovaného kotle? Je běžnou praxí, že firma instalující kotel, při jeho uvedení do provozu provede také onu zákonnou kontrolu technického stavu s tím, že si ji samozřejmě často nechá také zaplatit. Velice frekventovaným dotazem v naší poradně pak je, zda musí u nově instalovaného kotle být provedena první kontrola ihned při jeho uvedení do provozu, či stačí, že proběhne až v zákonem stanovené lhůtě 36 měsíců.

Co říká zákon

Cílem zákonného ustanovení, které definuje pravidelné kontroly kotlů na pevná paliva je zajistit, aby byly provozovatelem zdroje dodržovány podmínky provozování stanovené výrobcem kotle, a ověření toho, zda během provozování nejsou porušována zákonná pravidla (například spalování odpadů či zákonem zakázaných paliv). Přesné paragrafové znění je následující:

§ 17 Povinnosti provozovatele stacionárního zdroje

(1) Provozovatel stacionárního zdroje je povinen

h) provádět pravidelně nejméně jednou za tři roky prostřednictvím fyzické osoby, která byla proškolena výrobcem spalovacího stacionárního zdroje…(dále jen „odborně způsobilá osoba“), kontrolu technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, a předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad o provedení této kontroly vystavený odborně způsobilou osobou potvrzující, že stacionární zdroj je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a tímto zákonem………

Kontrola provozu, údržby, používaného paliva

Odborně způsobilá osoba (OZO) musí podle zákona provést kontrolu technického stavu a provozu kotle a vydat doklad o tom, že kotel je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a zákonem o ochraně ovzduší.

Do dokladu o kontrole mimo jiné musí OZO zaznamenat, zda:

  • Technický stav kotle vyhovuje pokynům výrobce.
  • Spalovací zdroj je provozován v souladu s pokyny výrobce.
  • Je spalováno palivo určené výrobcem.
  • Není indikováno spalování odpadu.

Výše popsané skutečnosti logicky nelze kontrolovat u předávaného kotle, který nový majitel ještě neprovozuje.

Při instalaci kotle OZO jeho provozovatele zaškolí a poučí o podmínkách správného provozu kotle a teprve následně (!), do 36 měsíců od instalace, přijde v rámci pravidelné kontroly ověřit, zda provozovatel tyto podmínky opravdu dodržuje a vydá o tom patřičné osvědčení.

Kde vzniklo nedorozumění

Jak jsem již zmínil, povinnost pravidelné kontroly spalovacích zdrojů na pevná paliva zavedl nový zákon o ochraně ovzduší, který nabyl účinnosti v září 2012. V původním znění zákona bylo uvedeno, že kontrola se provádí jednou za dva kalendářní roky s tím, že všechny zdroje musí mít první kontrolu provedenu nejpozději do konce roku 2016, bez ohledu na stáří kotle. Takže, pokud byl například instalován nový kotel v listopadu 2016, podle zákona musel mít provedenu první kontrolu nejpozději do konce roku, tedy do měsíce. Proto se během „první vlny“ kontrol u nově instalovaných zdrojů v roce 2016 automaticky vyplňoval také doklad o zákonné kontrole, aby OZO nemusela k tomuto kotli jezdit znovu během několika týdnů. To byla ovšem anomálie, která pro další kontroly po roce 2016 již neplatí. Po roce 2016 již platí zákonná perioda kontrol, která byla novelou zákona v roce 2018 prodloužena na 36 měsíců.

Technik, který je současně OZO, když současně s instalací nového kotle na pevná paliva provádí za úplatu i kontrolu technického stavu a provozu kotle a zdůvodňuje to požadavkem Zákona o ochraně ovzduší, se dopouští klamání zákazníka.

 

Kotlíkové dotace a revizní zprávy spalinových cest

Většina krajů umožňuje podání žádosti pouze elektronicky, následně je třeba dodat podepsanou papírovou žádost s povinnými přílohami.

  • Doklad o kontrole technického stavu a provozu stávajícího kotle na pevná paliva (pro potvrzení emisní třídy stávajícího zdroje).
  • Fotografie štítku starého kotle (pokud existuje).
  • Fotografie starého kotle a jeho napojení na otopnou soustavu a komínové těleso.
  • Doklad o ekologické likvidaci starého kotle v zařízení, které je k tomu oprávněno.
  • Doklad o konkrétním typu budoucího realizovaného zdroje s označením SVT kódu (doklady typu cenová nabídka, objednávka, smlouva o dílo, smlouva o smlouvě budoucí či faktura v případě již zrealizované výměny stávajícího kotle).
  • Další přílohy dle požadavku daného kraje (písemný souhlas spoluvlastníků, kopie smlouvy o zřízení běžného účtu žadatele atd.)

Vyúčtování kotlíkové dotace – po realizaci, v případě schválení dotace

Po ukončení realizace projektu (výměny kotle) je příjemce povinen zpracovat a předložit poskytovateli – příslušnému krajskému úřadu – finanční vyúčtování realizovaného projektu. Společně s finančním vyúčtováním projektu (tzv. závěrečnou zprávou) je nutno doložit tyto přílohy:

  • Fotodokumentace odstranění starého zdroje tepla
  • Potvrzení o ekologické likvidaci starého kotle (např. ze sběrny nebo výkupu kovů) – kopie
  • Fotodokumentace nově instalovaného kotle (nového zdroje vytápění), jeho napojení na otopnou soustavu a na komínové těleso
  • Fotodokumentace nové otopné soustavy nebo akumulační nádoby (byla li realizována)
  • Revizní zpráva o uvedení nového zařízení do provozu – kopie
  • Revize spalinové cesty – kopie
  • Kopie oprávnění k uvedení kotle do provozu – kotle na biomasu (osvědčení topenář a montér kotlů na biomasu
  • Kopie účetních dokladů týkajících se realizace výměny zdroje tepla a souvisejících opatření
  • Kopie bankovního výpisu nebo pokladního dokladu dokládající úhradu

 

Důvody proč se vyžaduje Revizní zpráva spalinové cesty :

Vyhláška 34/2016 Sb. jasně specifikuje , kdy se revize spalinové cesty provádí :

§ 3

Revize spalinové cesty

(1)      Revize spalinové cesty se provádí

  1. a)      před uvedením nové spalinové cesty do provozu nebo po každé stavební úpravě komínu,
  2. b)      při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv,
  3. c)       před připojením spotřebiče paliv do nepoužívané spalinové cesty,
  4. d)      před výměnou spotřebiče paliv s výjimkou výměny spotřebiče stejného druhu, typu, provedení a výkonu za podmínky, že způsobilost spalinové cesty je potvrzena zprávou o provedení čištění a kontroly spalinové cesty,

Poznámka :

Jaký mají vztah Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně (dále jen Zákon) a povinné výměny kotlů tříd 1 a 2 na pevná paliva? Odpověď na otázku zní, že zcela zásadní. Při výměně starého nevyhovujícího kotle za nový spalovací zdroj (spotřebič paliv) se významně mění podmínky pro provozování spalinové cesty (komína) a před napojením nového spalovacího zdroje tak musí být odborníkem překontrolována jejich funkčnost a bezpečnost provozu pro nový účel použití.

Dále při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv nebo před výměnou spotřebiče paliv s výjimkou výměny spotřebiče stejného druhu, typu, provedení a výkonu. To znamená, že revize se provádí vždy při výměně starého kotle za nový, pokud nový kotel není zcela identický, jako kotel starý. Takže revize spalinové cesty je při povinné výměně kotlů tříd 1 a 2 nutná.

Pokud to tedy shrneme, komín (spalinová cesta) musí být pravidelně čištěn a kontrolován. V případě, že dochází ke změně spalovacího zdroje, který má být na komín napojen, je nutné také provést jeho revizi, tedy ověření toho, zda z provozního a bezpečnostního hlediska vyhovuje podmínkám provozu nového zdroje.

Při instalaci nového kotle bývají často potřebné i úpravy komína. Při provozu moderního kotle na pevná paliva totiž nedochází k tak vysoké teplotě spalin a má jiné požadavky na komínový tah. Předimenzované nebo poddimenzované spalinové cesty mohou paradoxně způsobit poškození nového kotle již po pár měsících provozu.

 

Vyvložkování nebo úprava komína pro nový kotel je již stavební prací, kterou musí, dle vyhlášky, zakončit revize spalinových cest, tedy kouřovodu a komína. Tu provede kominík s profesní kvalifikací revizního technika spalinových cest. Ověřit si způsobilost kominíka k provádění revizí si můžeme na stránkách Hasičského záchranného sboru ČR:  www.hzscr.cz.

 

 

Na co si dát pozor !!!!

Kotlíkové dotace – proč není podporována výměna teplovodních kamen a krbů?

zdroj: tzb-info,ing. Zdeněk Lička

Chtěli byste dotaci na výměnu krbu nebo kamen? Máme pro vás špatnou zprávu.


© Fotolia.com

Nejčastějším dotazem v poradně v sekci Výměna kotlů na TZB-info je žádost o informaci, zda lze v rámci kotlíkových dotací žádat o finanční podporu na výměnu teplovodního krbu, či krbových kamen, které slouží jako hlavní (případně jediný) zdroj tepla pro vytápění rodinného domu?

Odpověď je jednoznačná, NELZE.

A to z jednoho zásadního důvodu. Kotlíkové dotace vznikly na podporu projektu povinné výměny neekologických teplovodních kotlů na pevná paliva. Od 1. září 2022 již nebude možné provozovat kotle, které neplní emisní parametry minimálně třídy 3 dle normy ČSN EN 303-5. Tedy nebude možné provozovat kotle tříd 1 a 2, respektive kotle, u kterých není jejich třída prokazatelná (samovýroba). Na začátku projektu kotlíkových dotací v roce 2015 bylo v provozu více jak 500 tisíc nevyhovujících neekologických kotlů na pevná paliva. Proto projekt a finanční podpora směřovala a doposud směřuje právě na provozovatele těchto kotlů.

Naopak, zmíněný zákaz provozu od 1.9.2022 se netýká lokálních topidel (krbů, kamen, sporáků), i když mají teplovodní výměník a jsou napojeny teplovodní otopnou soustavu určenou k vytápění domácnosti.

O tom, jak jednoduše poznám, že právě ten můj kotel patří mezi ty nevyhovující jsme psali v článku Pohledem znalce: Jak poznám, že svůj kotel na pevná paliva nesmím provozovat od září 2022?

Mnoho domácností je také vytápěno tzv. interiérovými kotli. Tato topidla, i když jsou výrobci nazvána kotel, spadají do kategorie lokálních topidel, na které se také nevztahuje zákaz provozu od září 2022 a tudíž na jejich výměnu také nelze čerpat dotaci.

Kotel nebo topidlo?

A jak rozeznám kotel od topidla? Rozhodující je výrobní štítek. U kotle musí být napsáno, že byl certifikován podle normy ČSN EN 303-5. Pokud je na výrobním štítku uvedená jakákoliv jiná norma, než zmíněná ČSN EN 303-5, o dotaci žádat nelze. Podrobněji se o tomto problému dozvíte v článku Pohledem znalce – kde je hranice mezi kamny s výměníkem a teplovodním kotlem?

Elegantní řešení lehkého interiérového komínu

zdroj : tzb-info, CIKO s.r.o

Při rekonstrukci nebo změně způsobu vytápění je velmi často zapotřebí vytvořit dodatečně novou spalinovou cestu. Díky absenci nosného základu se proto obvykle pro tyto účely používá nerezový komínový systém, který je lehký a nosný základ nepotřebuje. Jeho zakomponování do stavby je však nejen z hlediska bezpečnosti poměrně náročné.

Realizace CIKO COMPACT
Realizace CIKO COMPACT

Zajímavou alternativou řešení těchto případů představuje lehký šachtový komínový systém CIKO COMPACT. Jedná se o ucelený vícevrstvý komínový systém, jehož základ tvoří šachetní prvky vyrobené ze silikátových požárně-odolných desek se sílou stěny 40 mm, které se používají společně s izolovanými nerezovými vložkami. Tento systém má certifikovanou požární odolnost 90 minut (EI90) a je standardně dostupný v rozsahu průměrů 150 – 200 mm. Materiál, ze kterého jsou šachty vyrobeny není díky nasákavosti vhodný do vnějšího prostředí, proto se jako nadstřešní část u tohoto systému jako ochrana proti povětrnostním vlivům používá buď třívrstvý nerezový nástavec nebo komínový návlek. Výška nerezového nástavce je pak omezena na 1,5 m od posledního kotvícího bodu.

Z pohledu dosažené certifikace je možno použít systém CIKO COMPACT k napojení spotřebičů na pevná paliva, topný olej nebo plyn, a to i ve variantě s nerezovou komínovou vložkou bez izolace (dvouplášťový systém). Z důvodu zajištění bezproblémové funkčnosti a bezpečnosti komína však doporučujeme použití izolovaných komínových vložek, které výrazně snižují míru ochlazování spalin a jejich kondenzace, a zvyšují míru bezpečnosti komínu ve stavbě.

 
CIKO COMPACT díl 3
CIKO COMPACT díl 3
Slepování šachet CIKO COMPACT
Slepování šachet CIKO COMPACT
Vzorek založení CIKO COMPCT
Vzorek založení CIKO COMPCT
CIKO COMPACT vzorek s izolací
CIKO COMPACT vzorek s izolací

Přednosti systému:

  • jednoduchá a rychlá montáž, hmotnost od 27 kg/m2
  • požární odolnost 90 minut (EI90)
  • CE certifikace podle EN 1856-1 (T400 N1 W V2 L50045 G30)
  • vhodný pro připojení spotřebičů na pevná paliva, olej a plyn
  • možné jako komín nebo svislý kouřovod, s použitím kolen i šikmé vedení
  • Malé vnější rozměry: pr. 150 – 160 = 300 x 300 mm; Pr. 180 – 200 = 340 x 340 mm

Pro určité typy interiérů může být silikátový plášť komína vhodnější, než nerezový komín. Zároveň je z pohledu celkové hmotnosti použitelný téměř všude, bez nutnosti řešit základ pod komínem. Jedná se tak o bezpečnou a prostorově úspornou alternativu k nerezovým komínům. A pokud budeme srovnávat cenu a pracnost nerezového třívrstvého komínu včetně opláštění například sádrokartonovou šachtou, je řešení Compact jednodušší a levnější. Navíc odpadá složité řešení způsobu provětrávání sádrokartonové obestavby v každém patře objektu, Compact je odvětrán po celé výšce.

Výhodou jsou rovněž důkladně zpracované detaily zabudování komínu pro jednotlivé typy staveb, viz. přiložené příklady pro instalaci vedle hořlavé stěny a prostup hořlavým stropem:

Teplotní graf ze zkoušky systému compact: komín je bezpečný i při dlouhodobém extrémním způsobu topení

Ukázky realizací:

Problematika návrhů spalinových cest u zdrojů na dřevní pelety – 3. část

zdroj : Ing. Waltr Sodomka, soudní znalec v oboru kominictví,tzb-info

Třetí (a závěrečná) část článku na téma spalování dřevěných pelet navazuje na část první a druhou, jejichž hlavním obsahem byl teoretický rozbor problému, nástin podmínek zatřídění spalinové cesty odvádějící spaliny od peletového spotřebiče dle ČSN EN 1443, rozbor výpočtu dle ČSN EN 13 384-1:2016, nástin výpočtu dimenze přívodu vzduchu a návrh konstrukčního provedení. Obsahem závěrečné části je provedení ilustrativních praktických výpočtů demonstrovaných na praktických spotřebičích a spalinových cestách.


© Fotolia.com
Komentář redakce: následující článek popisuje problematiku, které v ČR není jasně ukotvena v normách, proto redakce doporučuje čtenářům, aby věnovali dostatečnou pozornost i recenzi, které je umístěna v závěru článku. Článek má celkem tři díly a tento je závěrečný.
Tématu jsme se věnovali i v článcích Korozní odolnost komínů a výměny kotlů, Požární bezpečnost komínů se zaměřením na prostup hořlavou konstrukcí.
Budeme rádi, pokud svůj názor na téma vyjádříte v diskusi k tomuto článku, příp. i o zpětnou vazbu, zda by vás téma zajímalo u kulatého stolu na Aquathermu Praha na začátku března v Praze.

1. Praktická část – vymezení testovacích spotřebičů

V rámci vyhodnocení návrhu optimalizačních kritérií, která byla uvedena v teoretické části, bylo provedeno cca 200 srovnávacích výpočtů.

První snahou byl pokus definovat vlastnosti peletových spotřebičů skupinově tak, aby bylo možno provést orientační výpočet pro celou skupinu.

Vyhodnocením vlastností cca 50 peletových spotřebičů různých výrobců a dodavatelů vznikli tři skupinoví zástupci:

  1. spotřebič vysokého výkonu – MAX – LINCAR Morgana 740H SA
    – výkon/příkon 18,6/19,83 [kW], teplota spalin 119,1 [°C], hmotnostní tok 11 [g/s],
    obsah CO2 10,68 [%], spalinové hrdlo 80 mm
  2. spotřebič středního výkonu – PRŮM – EDILCAMIN Aris Plus
    – výkon/příkon 8/9,02 [kW], teplota spalin 133 [°C], hmotnostní tok 5,7 [g/s],
    obsah CO2 8 [%], spalinové hrdlo 80 mm
  3. spotřebič nízkého výkonu – MIN – EDILCAMIN Jane
    – výkon/příkon 4,9/5,4 [kW], teplota spalin 126 [°C], hmotnostní tok 4,2 [g/s],
    obsah CO2 9 [%], spalinové hrdlo 80 mm

Pro tyto tři konkrétní spotřebiče zastupující jednotlivé skupiny MAX, PRŮM A MIN, byly provedeny výpočty při použití exteriérového izolovaného komínu – tepelný odpor 0,41 m2.K/W, základní účinná výška 5 m, kouřovod přímý jednoplášťový DN 80 o délce 0,5 m, přívod vzduchu přímý DN 125 o délce 0,5 m.

Zapojení viz obrázek č. 1:

Obr. 1
Obr. 1
 

Pro každý spotřebič pak byly provedeny výpočty ve čtyřech tlakových variantách – přetlak 6 Pa, přetlak 0,01 Pa, podtlak −0,01 Pa a podtlak −5 Pa. V každé tlakové variantě byly provedeny výpočty pro 6 průměrů komínu – od DN 80 až po DN 200. Výpočty byly provedeny v programu KESA-ALADIN.

Výsledky jsou obsaženy v následující tabulce č. 2:

Tab. 2

Legenda:

  • Tmavě zelený řádek = výpočtově optimální dimenze
  • Světle zelený řádek = výpočtově přijatelná dimenze
  • Bílý řádek = výpočtově nevyhovující dimenze
  • Červené políčko = nesplnění konkrétní podmínky
  • +++ = míra splnění dané podmínky
  • – – – = míra nesplnění dané podmínky

Popis:

Pro spotřebič MIN a PRŮM vychází ve všech variantách optimální průměr 80 mm a jako méně výhodná varianta průměr 100 mm.

U větších průměrů nejsou u spotřebiče MIN splněny podmínky teplotní a rychlostní, u spotřebičů PRŮM není splněna jen podmínka rychlostní.

Pro spotřebič MAX je optimální průměr limitně závislý na požadovaném tahu, ale obecně vycházejí jako optimální průměry větší (DN 100 až 150 mm).

 

Dalším výpočtovým cílem bylo posouzení vlivu výšky komínu – vzhledem k rozsahu již pouze pro optimalizovaný průměr komínu 80 mm a spotřebič PRŮM.

Výsledky jsou shrnuty v následující tabulce č. 3:

Tab. 3

Legenda:

  • Bílý řádek = výpočtově vyhovující výška
  • Červené políčko = nesplnění konkrétní podmínky
  • +++ = míra splnění dané podmínky
  • – – – = míra nesplnění dané podmínky

Popis:

Pro spotřebič PRŮM vychází průměr 80 mm jako optimální nebo vyhovující varianta v testovaných výškách od 3 do 12 metrů. Následným výpočtem bylo zjištěno, že teplotní podmínka přestane vycházet až od 16 m.

Při větším požadavku na tah nebyla splněna tlaková podmínka u nízkých komínů.

 

Posledním výpočtovým cílem byl ověřovací výpočet konkrétního komínu s konkrétním spotřebičem. Použili jsme projekt nového rodinného patrového domu, který má v obytné místnosti 1. NP osazen peletový spotřebič EVA Calor ANDREA. Pro připojení byl použit komínový systém RAAB EW/DW-ALKON s popisem T600 P1 D V3 G60 R41 se svislou délkou kouřovodu 2 m a účinnou výškou komínu 6 m.

Data spotřebiče viz tab. 4:

Tab. 4

Tab. 4

Tento spotřebič představuje pro návrh a výpočet spalinové cesty poměrně typický problém, protože na jednu stranu používá pro transport spalin ventilátor a výrobce požaduje přetlakové provedení spalinové cesty, na druhou stranu v technických datech je požadován tah komínu −12, resp. −10 Pa.

Základní výpočet programem KESA-ALADIN byl proveden pro průměr 80 mm s požadavkem tahu −0,01 Pa.

Výsledek shrnuje tab. 5:

Tab. 5

Tab. 5
 

Lze tedy konstatovat, že pro konkrétní realizaci komínu, kouřovodu a spotřebiče bylo provedení spalinové cesty v DN 80 při zanedbání výrobcem požadovaného podtlaku, kladně ověřeno normovaným výpočtem.

Program KESA-ALADIN nabízí zkrácenou optimalizační tabulku pro vyhodnocení dalších průměrů – viz tab. 6:

Tab. 6

Tab. 6
 

Z výsledků je zřejmé, že DN 80 je jediným vyhovujícím průměrem.

Druhý výpočet programem KESA-ALADIN byl proveden pro průměr 80 mm s požadavkem tahu −12/−10 Pa.

Výsledek shrnuje tab. 7:

Tab. 7

Tab. 7
 

Lze tedy konstatovat, že pro konkrétní realizaci komínu, kouřovodu a spotřebiče bylo provedení spalinové cesty v DN 80 při použití výrobcem požadovaného podtlaku, ověřeno normovaným výpočtem s výsledkem negativním.

Program KESA-ALADIN nabízí zkrácenou optimalizační tabulku pro vyhodnocení dalších průměrů – viz tab. 8:

Tab. 8

Tab. 8
 

Z výsledků je zřejmé, že při použití výrobcem definovaného požadavku na tah nelze spalinovou cestu v atmosférickém režimu realizovat, a to bez ohledu na průměr komínu.

2. Závěr

Problematika návrhu spalinových cest peletových spotřebičů je jedním z limitujících faktorů v rozšíření jejich používání.

Fakticky je nutné provoz spotřebiče bez revizní zprávy nebo s neúplně vyplněnou revizní zprávou (bez výpočtu) nutno považovat minimálně za překročení zákona č. 133/1985 Sb. – O požární ochraně v aktuálním znění.

Podstatné jsou např. následující části:

§ 43 Spalinová cesta
(1) Provoz spalinové cesty se považuje za vyhovující z hlediska ochrany zdraví, života nebo majetku osob, jestliže se čištění, kontrola a revize spalinové cesty provádí způsobem podle tohoto zákona.

§ 76b
Vlastníkovi nebo provozovateli objektu, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou a který provozuje spalinovou cestu v rozporu s tímto zákonem, se uloží pokuta do 100 000 Kč.

§ 78
(1) Přestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo
d) poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů,
g) nedodrží podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,
aa) kdo provozuje spalinovou cestu v rozporu s tímto zákonem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) a aa) lze uložit pokutu do 10 000 Kč.

3. Závěrečná doporučení

Při instalaci odkouření peletových spotřebičů tedy lze doporučit:

  1. použití spalinových systémových komínů s označením min. T400 P1 D 3 (V3) Gxx,
  2. používat pouze spotřebiče s ventilátorem a s minimálním požadavkem na tah,
  3. již ve fázi přípravy realizace zpracovat výpočet spalinové cesty dle ČSN EN 13 384-1.
 
Komentář recenzenta Jan Leksa, viceprezident Společenstva kominíků ČR

V této části jsou deklarovány parametry tří zástupců výkonnostních kategorií peletových kamen, které jsou připojeny ilustrativně na stejný venkovní kovový komín.

Autor článku „hypoteticky“ připouští, a to hned v několika variantách, změnu požadavku podtlaku ve spalinovém hrdle (nesprávně uváděného tahu komína) požadovaný výrobcem spotřebiče až po přetlakový provoz. Různé variace a kombinace teoretických výsledků výpočtů jsou prezentovány v tabulkovém zjednodušeném grafickém hodnocení při maximálním a minimálním výkonu spotřebiče, tak aby byla naplněna pouze jednotlivá hodnotící hlediska provozu spalinové cesty.

(Zde je nutno uvést, že takto prezentované řešení ohnutí normalizovaného výpočtu komína nelze jakkoliv připustit z důvodu nedodržení závazných normových hodnot za zcela zásadního porušení bezpečnostních požadavků a právních předpisů). Pro objektivnost recenze jsem provedl svůj návrh spalinové cesty dle popsaného zadání s vyhovujícím hodnocením všech provozních podmínek pro spotřebič z kategorie zde uvedené jako nejméně výkonné Edilkamin JANE a venkovním komínem pouze lepších vlastností za rozumnou cenu.

V normě ČSN EN 14785:2007 Spotřebiče spalující dřevěné pelety k vytápění obytných prostorů – požadavky a zkušební metody jsou stanoveny požadavky týkající se projektování, výroby, konstrukce, bezpečnosti, provozních vlastností (účinnost a emise), návodů a značení, včetně souvisejících metod a zkušebních paliv… do 50 kW kapitole 6 provozní vlastnosti, je uveden mimo jiných i požadavek na zkušební tah, čili podtlak jak při jmenovitém, tak sníženém výkonu vztaženém na výkon spotřebiče.

Pokud by byl výrobek, který je konstruován pro přetlakový provoz, opatřen potřebnou regulací s měřením i povinnými bezpečnostními prvky a byl u něj deklarován použitelný disponibilní tlak na spalinovém hrdle, pak by zcela jistě nebyl problém jej provozovat s přetlakovou spalinovou cestou při dodržení technických požadavků a emisních limitů (jak navrhuje autor). Toto technické řešení by však zvlášť u spotřebičů malých výkonů bylo v konečném efektu finančně daleko náročnější, než zvýšení výstupní teploty spalin či použití umělého komínového tahu. Dalším faktem, který je potřeba při uvažovaném přetlakovém odvodu spalin vzít v úvahu, je zvýšení hlukových emisí vlivem větší rychlosti proudění spalinovou cestou.

Dále je třeba upozornit na skutečnost, že v kapitole 7 ČSN EN 14785:2007 je uveden soubor požadavků k montáži, provozu, údržbě a obsluze, které musí být spotřebiteli dodány společně s výrobkem, a to ve formě průvodní dokumentace. Ta však nesmí být v rozporu s požadavky nebo výsledky zkoušek předepsaných v této normě.

Dostupnost a kompletnost relevantních technických hodnot potřebných pro výpočty komínů je i přes tento normový požadavek velmi často zásadní překážkou provedení návrhu spalinové cesty.

Závěrem je nutno konstatovat, že výše popsané záměrné „zanedbání požadované hodnoty podtlaku“ nebo dokonce „uvažovaný přetlak“ jsou zásadním porušením provozních požadavků, a tedy zřejmým nedodržením instalačních a záručních podmínek daných výrobcem spotřebiče. Ty ve svém důsledku mohou vést ke zvýšení emisí, ke zhoršené kvalitě spalování, vyšší spotřebě paliva, nadměrnému zanášení spotřebiče a spalinové cesty sazemi a zvýšenému opotřebení či poškození spotřebiče. Následkem potom mohou být i škody na majetku a zdraví nejen uživatelů uvedených typů spotřebičů. Technické normy i právní předpisy (nejen v oblasti spotřebičů a spalinových cest) slouží k ochraně zdraví a majetku osob. A tak si jistě zaslouží, abychom je respektovali a dodržovali.

Čtenář si teď jistě řekne. A co technický vývoj? I na to je pamatováno. Proto nejsou technické normy (až na přesně specifikovaná ustanovení – popsaná právními předpisy) obecně závazné. Takže je výrobce, či dodavatelé nemusí v plných zněních respektovat. Mají však zákonnou povinnost prokázat (a na to se často zapomíná), že jejich „jiné/lepší“ řešení zajistí bezpečnost uživatelům v minimálně takové míře, jakou technické normy stanovují. Řešení popsané autorem článku však tento zcela zásadní požadavek nesplňuje.