Nízkoenergetické a pasvní domy

Komín i v pasivním domě musí splňovat základní požadavek normy, tedy za všech okolností bezpečně odvést spaliny od spotřebiče do volného ovzduší. Kromě toho však musí, oproti komínům instalovaným v běžných domech, splňovat ještě další požadavky.

Pro pasivní dům musí být komínový systém vzduchotěsný, takže nesmí mít větrací mřížku. Cihelná obálka komína a její správné provedení při stavbě toto zajišťuje. Stejně tak jako konstrukce komína, která nepřenáší teplo do pasivního domu a nezpůsobuje jeho nežádoucí ohřívání. Komín by měl být tepelně odizolovaný od základové desky.

Komín i v pasivním domě musí být kontrolovatelný a čistitelný. Komínovými dvířky pro pasivní domy, která mají speciální těsnění a jejich konstrukce je provedena tak, aby tomuto požadavku vyhověla.

Odvod kondenzátu má být zajištěn tak, aby komínový průduch nenasával „falešný“ vzduch. Napojení pak může být na kanalizaci, nebo do nádobky na kondenzát, podle druhu použitého spotřebiče a množství vznikajícího kondenzátu při provozu spotřebiče.

Připojení kouřovodu do sopouchu musí být opět vzduchotěsné. Pro zajištění dokonaleného utěsnění se ještě doporučuje místa průchodů opatřit silikonovým tmelem pro vysoké teploty. Komín by měl být opatřen omítkou, která zajistí celistvost komínového systému, překryje různé drobné nedostatky, ke kterým došlo při stavbě komína, a v neposlední řadě má i estetický charakter finálního pohledu na komín jak v interiéru, tak v exteriéru.

U většiny pasivních domů je dnes požadavek i na přívod spalovacího vzduchu komínovým systémem.

Podle velikosti připojeného spotřebiče a podle požadavku na množství vzduchu se tento může přivádět buď meziprostorem samotného komína a v případě větší potřeby vzduchu pak poloviční šachtou, nebo celou komínovou šachtou.

Pro dokonalé utěsnění průchodu komína těsnící vrstvou objektu se doporučuje doporučuje použít tzv. parotěsný prostup z pěnového skla (např- Foamglas. Tento díl tepelně odizoluje komín od okolních konstrukcí a zajistí dlouhodobé kvalitní napojení parozábrany.

Parotěsný prostup není difúzní, brání tvorbě rosného bodu a srážení vlhkosti. Zároveň představuje tepelně izolační řešení, které zamezí úniku tepla kolem komínu, protože je napojeno přímo na něj. A toto přímé napojení může být provedeno zásluhou toho, že desky z materiálu např. Foamglas jsou nehořlavé. Podle normy ČSN 734201 a ČSN 1443 totiž musí být komínové těleso pro tuhá paliva vzdáleno od hořlavých materiálů minimálně 50 mm. Nehořlavý parotěsný prostup  pro  komíny by tuto požadovanou  mezeru mezi paropropustnou fólií a komínem měl bezpečně překlenout a funkčně tak zkompletovat střešní paropropustný systém pro nízkoenergetické a pasivní domy.

Komín již dávno není jen „nějaký“ svislý otvor, do kterého se může připojit cokoliv. A pro pasivní domy to platí dvojnásob, protože se vyrábí stále více spotřebičů, které mají vyšší účinnost na úkor snižování výstupní teploty spalin. Na daný typ spotřebiče a komína by mělo být pamatováno již v projektové dokumentaci a vše by mělo být podloženo Výpočtem spalinové cesty.

 

Při navrhování projektu pasivního domu nesmírně záleží na důmyslném navržení technologií. Bohužel se stále setkáváme s tím, že se do projekce pasivních domů směle vrhají i takoví projektanti, kteří nemají s navrhováním technologií pasivních domů zkušenosti a prostě jen opisují použité technologie, zahlédnuté snad na některé z přednášek o pasivních domech.

 

Pasivní dům není pouze o řešení tepelných mostů. Úkolem projektanta stavaře je také podání návrhů možných technologických řešení a volba technologií na vzduchotechniku(větrání),ohřev teplé vody a vytápění do pasivního domu. Finální rozhodnutí je samozřejmě vždy na investorovi.

Návrh technologií pasivního domu pana Nováka – příklad reálného stavu

Projektant sdělil panu Novákovi, že jediný způsob řešení technologií do pasivního domu, je mít v obývacím pokoji krbovou vložku s teplovodním výměníkem, v technické místnosti umístit akumulační nádobu objemu 1000l, teplovzdušné vytápění, na střeše solární kolektory a pro jistotu teplovodní podlahové vytápění v obytném prostoru, aby byla možnost vyšší teploty v obytném prostoru.

Takových pasivních domů je v Čechách spousta a nic proti jejich zvoleným technologiím . I pro takové řešení se investoři rozhodují.

Bohužel investorovi bylo předloženo pouze jediné možné řešení bez alternativ. Při projektování pasivního domu je žádoucí nabídnout více technologických návrhů, aby si každý investor mohl vybrat systém, který je mu nejbližší. Investor má právo vědět, jaký technologický systém financuje.

Na obhajobu projektanta nutno uznat, že se snažil řešit vzduchotechniku, ohřev teplé vody a topení komplexně. Bohužel vytápění bylo předimenzované (výpočet ztrát), resp. teplovzdušné topení nemůže zvládnout tak velký výkon, jak bylo chybně vypočteno.

* Investor by měl mít v každém případě možnost výběru z různých technologických návrhů

* Investor musí být seznámen s případnými riziky těchto technologií

 

Rizika, nevýhody, výhody:

1/ Krb v obývacím pokoji

Když topíte v krbu v obytném prostoru pasivního domu, musíte si uvědomit, že máte kotel v obývacím pokoji. Je něco jiného zatopit si na chatě a v bytě, kde by přece jen mělo být méně prašné prostředí.

2/ Přehřívání

Tepelná ztráta obytného prostoru pasivního domu je při -15°C 0,8-1,2kW, při teplotách okolo 0°C nepotřebuje obytný prostor žádný výkon z krbových kamen do vzduchu, protože již existují krbové vložky, které dávají do interiéru 1kW. Zisky z krbové vložky do interiéru je možné využít max. 1,5 měsíce v roce. Investor musí počítat s pravidelným výrazným přehříváním obytného prostoru o desítky stupňů a budete nuceni přebytečné teplo větrat ven. Schodiště v projektu pana Nováka bylo navíc mimo obytný prostor a přebytečné teplo z krbových kamen nejde poslat komínovým efektem do podkroví.

3/ Přesušování

Teplovzdušný systém, jak se již delší dobu ukazuje, je slepou uličkou. Vzduch je špatné médium pro přenos tepla. Abyste vytopili dům, potřebujete velké výměny vzduchu. Následně dochází k přesušování vzduchu v celém domě. Aby nedocházelo k přesušování vzduchu přimíchává se část vzduchu stávajícího vzduchu (třeba z chodby) k novému. To však způsobí, že si akorát rozvedete pachy do celého domu. Stačí, aby se v pokoji někdo navoněl nebo aby se v kuchyni něco smažilo, a máte pachy rozvedené po celém domě.

4/ Podlahové topení

Teplovodní podlahové topení má v pasivním domě jistá rizika. Nicméně je spousta pasivních domů s podlahovým topením. Problémem podlahového vytápění v pasivním domě je jeho dlouhá setrvačnost. Stane se cca 10-30 dní v roce, že máte teplem nabytou podlahu (6-8 cm betonu), a v tom okamžiku Vám začne svítit sluníčko do interiéru. Najednou máte v obytném prostoru 28°C. Než se Vám z podlahy teplo vybije, tak to trvá i 10 hodin. Pasivní domy nepotřebují dlouhé teplo, ale naopak krátké rychlé teplo. Podlahové či stěnové vytápění přináší v pasivních domech jistá rizika z důvodu dlouhého uvolňování.

5/ Solární systémy

Solární systém zajišťuje ohřev teplé vody přes léto a částečně pomáhá vytápění objektu. Toto se jeví jako velice výhodné. Je nutné ale zvážit celkovou investici, účinnost a poruchovost solárních trubicových systémů.

Investice:

Komín: 60 000,-

Krbová vložka se zabudováním: 75 000,-

Akumulační nádoba, ohřev teplé vody včetně regulace: 110 000,-

Rozvody vzduchotechniky: 95 000,-

Rekuperační jednotka pasivní: 65 000,-

Teplovodní podlahové topení + rozdělovač: 60 000,-

Solární systém: 55 000,-

Prostor pro technickou místnost (3m2): 120 000,-

Celkem náklady technologie: 640 000,-

Náklady na pasivní dům

Celkové náklady je nutné posuzovat v celkovém kontextu pasivního domu. Nesmíme zapomínat, že princip pasivního domu byl a stále je vytvoření co nejjednoduššího systému i na úrovni technologií.